Konoha High School - Shin 3

11. února 2018 v 23:28 | Soloween |  Povídky Naruto(vícedílné)
Čtvrtek. Zase je tu další ráno. Ale dneska se do školy těším hned o něco víc, protože hned po škole jdeme k Ino a pak s holkama na koncert jedné místní rockové skupiny, ve které zpívá Temari. Mají sice hlavně texty o záchraně planety, pár cover verzí, jako například Earth song od Michaela Jacksona, ale jinak hrajou opravdu dobře. Včera jsem se ptala Shina, jestli tam taky půjde a říkal, že se zastaví, takže už od rána svítím jako zhulená světluška. Ta kresba byla navíc nádherná. Chtěla jsem se ho zeptat, co s ní bude dělat, protože jsem si to sobecky chtěla samozřejmě nechat a dívat se pořád donekonečna na to, jak perfektně dokázal vystihnout mojí podobu, ale ze stydlivosti jsem se ho nezeptala a on jí uklidil bez dalších slov k sobě do batohu, takže jsem to nechala být.
Na chodbě ve škole potkám Shikaru, která se hned jak mě uvidí začne uculovat.
,,Takže povídej! Všechno a s detailama!'' přepadne mě místo pozdravu.
,,Noo....dokončil tu kresbu a bylo to vážně...páni..dokonalý, nejdokonalejší...'' rozplývám se.
,,A ...to je všechno? Jenom kresbu? Ani pusu? Orál? Anál?!'' zeptá se pobaveně.
,,Ne! Na co ty hned nemyslíš...ne, my umělci to prožíváme duší..jdeme na to pomalu..'' tomu se Shikara upřímně zasměje.
,,Všechny umělce, co znám, tak na to hned skočí, to jen ty si výjimka'' dodá se smíchem.
Ve škole potom po celý den řešíme s holkama nastávající akci, aneb co si kdo vezme na sebe, jak se kdo nalíčí a tak podobně. A taky co bude kdo pít. Prostě každý detail, jak to má Sakura s Ino ve zvyku, když se na něco těší. Sakura si dokonce obarvila konečky vlasů na lehce růžové ombré, tak jsem jí tu změnu pochválila a bylo vidět, že jí to docela i potěšilo.
Po škole si rychle skočím domů pro věci a běžím k Ino. V tom mi zazvoní mobil. Vyndám ho z kapsy a překvapeně hledím na číslo volajícího. Shino.
,,Ano?'' zvednu hovor a snažím se znít zcela normálně, ne jako pošahaná fangirl, která právě ošmatlala svýho idola.
,,Ahoj Shin, to jsem já. Víš...napadlo mě, jestli bys ještě před tím, než půjdeš k Ino neměla chvíli...ale jen pokud můžeš...''
Podívám se na hodiny ve výloze nejbližšího krámu. Byly teprve dvě,u Ino jsme se měly oficiálně sejít až ve tři.
,,No...chvilku bych měla, ale tak na půl hodiny..co se děje?'' zeptám se ho.
,,Napadlo mě jestli bych tě jako poděkování někam mohl nachvíli pozvat...ale ne na čaj, chci udělat trochu změnu,'' přizná mi. Potěšeně se usměju.
,,Stojím u hodinářství Grace's a co ty?'' zeptám se místo odpovědi.
,,U pošty naproti, pokud jsi ta mini osoba s tou obří taškou, tak tě asi vidím...''
,,Hele, jak jako mini?'' ohradím se pobaveně. Pak hovor položím, a sleduju, jak se Shino přibližuje. Zase má ty boží džíny a ta černá mu prostě neskutečně sluší. Skoro mám tendenci zvednout ruku a utřít si slinu.
,,Ahoj..'' pozdravím ho pobaveně.
,,Ahoj..tak kam bys chtěla zajít?''


Po půl hodině se Shinovi omluvím, že už musím k Ino, ale jestli přijde večer na koncert, tak se můžeme vidět tam. On přikývne, rozloučíme se a pak jdeme každý svým směrem. A já chvátám co nejrychleji, aby Ino měla dost času na to udělat ze mě člověka!
Jakmile k ní přijdu, uvede mě do svého pokoje, kde už jsou skoro všichni. Jediný, kdo má mírné spoždění jsou Hinata a TenTen, které přijdou spolu. Normálně bych TenTen nepoznala. Hrozně moc jí to sluší a místo svého obvyklého sportovního oblečení má na sobě něco elegantního. A očividně Hinatino, protože jeden kousek oblečení téhle značky dosahuje výše mého ročního kapesného. Ino se mě chopí a začne ze mě okamžitě vytvářet člověka ku obrazu svému, tedy jako budoucí stylistka se snaží o něco moderního, ale zároveń aby bylo poznat, že jsem to stále já. K mému vybranému oblečení nemá výhrady (vždyť jsem taky předtím absolvovala bezmála tříhodinou přednášku a důležitosti flitrů na těchto akcích) a už doladí jen detaily. Skoro bych se nepoznala.
Když už jsme všechny podle Ino řádně připravené, musím složit největší poklonu TenTen. Tam je proměna nejvíce zřejmá. Zatímco Hinatiny šaty z ní udělaly bohyni, Inin mistrovský drdol a makeup to ještě vylepšily. Páni, dneska se za ní MUSÍ Neji otočit. Rozhodně je velká změna vidět tuhle věčnou milovnici tenisek a ležérnosti v něčem natolik elegantním a sexy. Být kluk, šla bych do ní!
Poté se rozdělíme do dvou aut, řidičkami se na dnešní večer stávají Ino a Hinata. Jednak mají nejlepší auta (nebo mají vůbec nějaká) a také se kvůli linii zdržují jakéhokoliv alkoholického nápoje.
Už za jízdy v autě do mě Shikara nalévá něco ze svojí placatky, kterou má přidělanou podvazkem k noze. Podle chuti to tipuju na nějakou whiskey. Docela mě překvapí, že jí ještě nestihla s něčím nakombinovat, většinou mívá totiž tendence prznit jí colou.

Na místě po příjezdu už to nějakou dobu docea žije. Kapela už rozhodně začala zpívat, ale naštěstí byli teprve v půli první písničky. U vchodu potkáme Shikamara, který kouří a povídá si s Choujim. Ten zase pro změnu likviduje balíček chipsů. Shikara bratra cvrnkne do nosu a ten jí označí za nalitou. Ach, ta sourozenecká láska. Hned po příchodu dovnitř se tak nějak všechny holky rozptýlí. Ino se Sakurou zmizí kamsi, Hinata s TenTen taky a my se Shikarou si klasicky zbydem. Rozhlédnu se kolem a uvidím Hanabi, jak sedí se nějakým dlouhovlasým klukem v košili a slušňáckých kalhotách. Chvíli mi trvá, než mi dojde, že je to Neji. Co se mu sakra stalo? Pak uvidím Gaaru, který po Hanabi háže okem a Kankura, jak si to k nám štráduje se dvěma skleničkama s whiskey. Jedna je s colou druhá bez. Každé z nás dá jednu a Shikaru na pozdrav políbí. Odvrátím pohled. Ne, že by mi vadila jejich láska, ale přijdu si pak trošku blbě, že já nikoho nemám. V tom zahlídnu Kibu, jak na mě mává, ať jdu za ním. Naznačím to Shikaře a ta mi jen kývne a už se jdou ztratit bůhví kam. Joo, ta s náma asi domů nepojede. Se skleničkou v ruce si to namířím ke stolku, kde sedí Kiba.
,,Nazdár Shin! Tak jak? Shino si zrovna skočil pro něco k pití, to bude rád, že jsem tě našel dřív, než on!'' pak pokyne ke sklenici v mojí ruce.
,,Co to piješ? Fuuj..dej to pryč, smrdí to jak rašelina s kouřem...víš co? Vydrž...'' chytí kolemjdoucí servírku a něco jí nadiktuje. Ta pak odběhne splnit Kibovo přání. Po chvíli se vrátí Shino a pozdravíme se. Přisednu si k nim, protože žádnou z holek nikde nevidím, krome TenTen, která se ujala Nejiho místo Hanabi, ale tak přeci nebudu dělat křena, když se přesně na tohle třese celej život. Pak přijde servírka a přinese na podnose asi dvanáct velkých panáků čehosi.
,,To je Moonshine, zkuste to, fakt dobrý..'' pobízí nás Kiba. Už po prvním panáku vím, že je to naprosto odporné a pít to znovu nikdy nechci. Jenže Kiba je neodbytný a zatímco plyne rozhovor mezi náma třema, on do každého z nás nasouká další tři panáky. Trochu se mi z toho motá hlava a cítím se úplně jinak. Veseleji a uvolněněji. Podívám se do kabelky, jestli nemám žvýkačky, abych alespoň něčím přebila tu odpornou chuť z pití. Než je najdu, všimnu si , že se Kiba naklonil k Shinovi, něco mu pošeptal a pak významně pozvedl obočí. Dělám, jakože jsme si ničeho nevšimla. Nicméně v sále je už tolik nahulíno a vydýcháno, že potřebuju nachvíli na vzduch. Oznámím to klukům a snažím se zvednou ze židle, ale nohy mě neposlouchají. Kiba se začně chechtat.
,,Jooo holka, to je Moonshine..teď už sama neodejdeš!'' naopak Shino se zvedne a pomůže mi vstát a dokonce mě i doprovodí ven.
Venku už nikdo moc není, všichni jsou buď uvnitř nebo se kamsi vytratili do tmy. Procházíme se a Shino mi přehodí přes ramena svojí mikinu, aby mi nebyla zima. Usměju se na něj.
,,To pití, co objednal Kiba je vážně hnus..'' prolomí ticho.
,,Jo, to teda jo...navíc už je docela pozdě a zítra je škola, takže bych asi měla jít..jen nevím, kde je Ino ani Hinata, takže nevím, kdo mě hodí domů..'' řeknu mu pobaveně.
,,Já s tebou půjdu..jakože doprovodit..ne až dovnitř...teda, pokud bys chtěla..'' zasměju se, je mi jasné, že tohle říká jenom z opilosti, protože ačkoliv se dobře hlídá, poznám na něm, že je jiný, než normálně.
,,Dobře, děkuju,'' odpovím.
Cestou domů si povídáme a vzájemně se podpíráme, naštěstí touhle dobou už venku nikdo nechodí, takže nás takhle nemůže nikdo vidět. V jednu chvíli už trochu nemůžeme a oba se svezeme podél zdi u stadionu, kam chodíváme o tělocviku. Teď je naprostot prázdný. Chvíli tam jen tak sedíme a pozorujeme světlo měsíce na té upravené zelené trávě.
Pak vstaneme, že budeme pokračovat, ale nohy mě neposlechnou a nebýt Shina, který mě zachytil, tak bych byla upadla. Pořád jsem opřená o zeď a on stojí naproti mně. Nevím, jestli za to mohla přemíra alkoholu nebo ten okamžik nebo cokoliv jiného, ale políbil mě. Pak se stáhl zpět, jako kdyby mu došlo, co udělal.
,,P-promiň...já..já nevěděl...'' nenechala jsem ho to doříct. Jednou už to sakra udělal, tak musel počítat s následky. Políbila jsem ho. Přitáhla jsem si ho blíž v objetí a on mi to vášnivě oplácel. Tiskl mě ke zdi a tiskl se na mě, tělo na tělo. V životě jsem nezažila nic, co by mě tolik vzrušovalo. Cítila jsem ho přes látku, jak byl tvrdý a otíral se o mě.Oplatila jsem mu protipohybem své pánve. Vzdychl. Začal mě líbat na krku. To jsem zase zasténala já. Bylo to jako mráz a oheň zároveň v mém těle. Nevím, kde se ve mě vzala ta odvaha, ale přes látku kalhot jsem po pohladila tam dole. Opět vzdychl. Pak to šlo nějak moc rychle, jediné, co si pamatuji je jeho ruka, jak si proklestila cestu z mých zad, přes mojí hruď, až ke mě do kalhot, kde mě začal dráždit. Musela jsem se kousat do ruky, abych nesténala nahlas. Těly jsme se stále tiskli k sobě. Kdy se tohle stalo? Hlava se mi motala, ale užívala jsem si dál onoho opojného pocitu, který mi působil právě Shino.
Dokud nás nevyrušil Sai.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Oblíbdné roční období?

Jaro 31.3% (10)
Léto 31.3% (10)
Podzim 18.8% (6)
Zima 18.8% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama