Konoha High School - Shin 1

5. listopadu 2017 v 16:39 | Soloween |  Povídky Naruto(vícedílné)
Píp, píp, píp, píp. Nenávidím budík! Nenávidím ranní vstávání! Pomyslela si Shin, když uslyšela zvuk, který ze srdce nesnášela. Zamáčkla budík a posadila se na posteli. Achjo, po ránu se jí nikdy nechce z teplé vyhřáté postele ven. Ale co, má to taky nějaký plus. Znamená to, že je pondělí a že jde do školy. Aby se rozumělo, Shin nebyla žádná šprtka, to ne. Ale vždycky jen ve škole měla možnost potkat Shina, venku ho moc nepotkávala. Málokdy se jí za celý víkend poštěstilo ho potkat mimo školu a když už, tak s ním vždycky byl někde i Kiba. Vstala z postele a přesunula se do koupelny. Má tak půl hodiny na to, aby ze sebe udělala člověka, najedla se a připravila se k odchodu do školy.
Po snídani si šla sbalit věci do batohu a vyrazila. Ještě těsně před odchodem se ale zastavila u zrcadla, aby zkontrolovala, jestli je všechno v pořádku. Na sobě měla své oblíbené černé džíny, fialové tričko s lebkou z kamínků, černou koženou bundu a fialové conversky. Tedy vypadala normálně. Zastrčila si pramen z ofiny za ucho a mohla jít. Cestou do školy uvažovala o výtvarném kroužku. Už loni jí jejich učitel Iruka říkal, aby se k nim připojila, ale ona nevěděla, jestli se na to hodí, ačkoliv jí pořád přesvědčoval, že jsou její práce více, než dobré. Zeptala se Saie, který tam chodil už nějakou dobu a hlavně byl proslulý svou upřímností a tím, že i když to člověka mohlo urazit, vždy mu řekl pravdu. Kupodivu i jemu se její práce líbily, akorát u jednoho portrétu řekl, že Shikaře udělala malou hlavu, ale že to chápe, protože přes to její ego by se stejně na papír nevešla. To se ubránila, aby mu jednu vrazila.
Když došla do školy, u skříněk chytila Shikaru.
,,Hej..''
,,Hej, Shin, tak jakej byl víkend?''
,,Ale jo šlo to, hodně sem četla a kreslila. A co vy s Kankurem a ta vaše romantika?'' zeptala se Shin se šibalským pohledem.
,,Ale jo, byl sladkej. Řeknu ti, že jak u toho není Gaara, tak si nehraje na blbečka a je fakt roztomilej,'' odpoví jí Shikara.
,,To mě těší za tebe. A co brácha?''
,,O tom mi ani nemluv, ignorant jeden...'' Než jí stačila Shikara všechno vypovědět, došly do třídy na první hodinu. Zrovna měly chemii. Mávla Sakuře a Ino, které jí pozdrav oplatily. Sakura se dneska tvářila jinak, byla taková nepřítomná a zamyšlená. Jindy s Ino prokecaly celou hodinu nad novým číslem časopisu Vogue, ale dnes byly překvapivě tiše. Když do třídy přišla Kurenai-sensei, tak začala výuka. Shin si vyndala sešit a začala si psát, ale nějak nedokázala i přes veškerou snahu udržet pozornost. Pořád jí oči utíkaly do pravého rohu třídy. Měla štěstí, že Shikaře chemie šla a bavila jí, takže si mohla poznámky opsat od ní. Proto po deseti minutách marného boje upustila od snažení dávat pozor a zadívala se znovu tím směrem. Shino měl na sobě dnes tmavou mikinu, ale jako vždycky mu to strašně moc slušelo. Nechápala třeba vůbec, co holky viděly na frajírkovi, jako je Sasuke nebo nechápala, co Hinata vidí na Narutovi. Jasně, byl to fajn kamarád a tak, ale prostě chybělo mu to..něco. Neměl v sobě ani kousek vážnosti, ze všeho si dělal srandu a byl trochu jako dítě. Kdežto Shino, to byl jeho pravý opak. Někdo by o něm mohl říct, že je suchar a nudnej a tak, ale Shin se s ním už párkrát bavila a věděla, že to není vůbec pravda. Měl smysl pro humor, dokonce stejný jako ona. Dokázali se hodiny bavit o něčem naprosto vážně a všichni okolo jim to žrali a přitom se jen tajně bavili na jejich účet a nikdo jiný to nechápal. Kéž by tak jen v ní viděl už něco víc, než jen kamarádku. Achjo, čeká jí hodně dlouhý den a plno hodin prozíraných na jeho záda. Ještě že nebyla hloupá a dokázala si učivo snadno doplnit a naučit se ho, protože jinak by s tímhle přístupem už dávno propadla.
Po vyučování chytnu na chodbě Iruku-senseie.
,,Jé, ahoj Shin, tak co, rozhodla ses přeci jen chodit k nám do kroužku?''
,,Dobrý den, ano zrovna tam jdu..ale jsem nervozní, všichni tam chodí už nějakou dobu a já se přidala až v posledním ročníku...''
,,Nebuď nervozní, nejsi jediná. Máme ještě jednoho nováčka, takže vás dám asi pracovat spolu. Osvědčilo se mi, že když se snaží jeden druhého předehnat, tak mají pak lepší výsledky,''
,,Aha, tak tojo...'' pomalu ale jistě se blížíme ke dveřím třídy. Jelikož jdu s učitelem, tak nevadí, že jsem se opozdila, o to více mě však překvapí, co nás čeká uvnitř. Krom toho, že všude je neuvěřitelný nepořádek, tak školní umělci umí být dost hluční. Někteří skáčou po lavicích, jiní po sobě stříkají barvou a tak podobně. Iruka-sensei si povzdechne a snaží se uklidnit třídu.
,,Tak dobře, to stačí! Začneme. Dnes bych vám chtěl přivítat naše dva nové spolužáky. První, jak jste si všimli je tady Shin která přišla se mnou. A druhý...áá, tady jsi.'' Iruka-sensei se otočil k postavě postávající u dveří a mě okamžitě stoupl tel na stopětaosmdesát.
,,A přivítejte i svého spolužáka Shina Aburame, jelikož jsou oba noví a neví moc, jak to tu chodí, tak si hned na úvod dáme portrét. Vím, že někteří by radši pracovali s barvami, ale procvičování vám rozhodně neuškodí. Rozdejte si papíry a tužky...'' Zatímco Iruka-sensei vysvětloval, jak to bude, sedla jsem si do volné lavice a Shino následoval mého příkladu. Sai nám přinesl čtvrtky a tužky a vysvětlil nám, jaká tvrdost se na portrét hodí nejlépe. Rozhlédnu se okolo a všichni v lavicích si sednou tak, aby byli čelem k tomu druhému a vždy jeden z dvojice kreslí nejdříve a pak, podle toho, jestli se to stihne, se prohodí. No potěš, jelikož Shino posune papíry směrem ke mně a tím mi naznačí, abych začala.
,,Takže...co to, že si začal chodit?''
,,Na biologii je občas potřeba si něco zakreslit a nemám rád, když to vypadá nevzhledně...a ty?'' odpoví mi Shino na mou otázku.
,,Ani nevím, Iruka-sensei mě přemluvil, že prý kreslím dobře...'' řeknu mu, zatímco se snažím zachytit jeho rysy na papír.
Po celou dobu kreslení si povídáme, i kddyž z mojí strany je to takové dost nervozní. Ani to kreslení tomu nepomáhá, protože mám pořád pocit, že to dělám blbě. Když ke konci hodiny Iruka-sensei řekne, abychom ukázali pozujícímu, co jsme stvořili. Nervozně dodělám posledních pár tahů a ukážu Shinovi svojí práci.
,,Jsi vážně dobrá. Škoda jen, že jsme to dnes nestihli oba,'' řekne mi.
,,No...příště zase můžeš ty...hned v pondělí,'' odpovím mu.
,,To je docela dlouhá doba, doufal jsem, že se něco přiučím dneska, protože ve středu na biologii máme zakreslovat brouky...''
,,Umm..no, jestli chceš, můžu ti s tím pomoct, mimo školu. Jestli teda budeš mít čas..'' navrhnu mu.
,,To by bylo fajn. Které dny máš volné? Myslím totiž,že mně nebude stačit jedna hodina jako tobě, nemám takový talent,'' celá se začervenám.
,,Mám volno celý týden, jen ve středu mám noviny, ale to máš stejně ty biologii a zítra chvíli modelování, je to součást tohohle kroužku říkal Iruka-sensei...''
,,V tom případě máme modelování oba, ne?''
,,No..jen pokud chceš, není to povinné pro všechny...''
,,Zní docela zajímavě, takže zítra po modelování?''
,,Dobře, tak jo...'' usměju se na něj. To už mají skoro všichni okolo sbaleno, tak se do toho také dáme, aby se neřeklo, že jsme opozdilci.
Večer si voláme se Shikarou a já jí vylíčím vše, co se stalo na tom kroužku.
,,A sbalila si ho?''
,,Proboha ne, jak tě tohle napadlo?''
,,No vždyt někam jdete, takže je to rande, ne?''
,,Ne..nebo já nevím. Prostě spíš doučování. Doučování z kreslení.''
,,Teda holka, koukej něco udělat, za pár dní je ples, takže šup šup, ať tam máš s kým jít.''
,,Nojo, tobě se to řekne...''
Po ukončení hovoru ještě hodnou chvíli ležím a přemýšlím. Shikara má pravdu, prostě tomu musím trochu pomoct sama...

Úterý: Nah, nenávidím ranní budík! Ale představa toho, co mě dneska čeká ve škole je mnohem, mnohem tisíckrát milionkrát lepší, proto vyskakuji aktivně z postele vstříc škole!
Ve škole se snažím dohnat svou včerejší neaktivitu aktivním přístupem v hodině, ale byla jsem ráda, že jsem si vůbec zvládla psát poznámky. Seděly jsme zrovna se Shikarou ve třídě a povídaly si o jedné oblíbené kapele, když v tom přišel Shino a bylo hotovo. Na sobě měl černou mikinu (ona mu ta černá fakt děsně moc slušela), tmavé džíny, které mu vždycky dělaly tak boží zadek. A vrchol všeho bylo tričko, které mu vykukovalo zpod rozepnuté mikiny. Kdyby měl alespoň nějaký obyčejný, ale on měl tričko mojí nejoblíbenější kapely a vidět na něm Fall out Boy...no podívala jsem se na Shikaru, která jen zamaskovala potutelný úsměv a obdivně hvízdla. No, tak tohle bude dlouhej den, pokud spolu ještě máme po škole někam jít.
Skoro celou biologii jsem jen vydržela sedět a čučet na něj jako pecka. Občas do mě Shikara ze srandy drcla a zašeptala mi něco ve stylu utři si tu slinu nebo podobně. Hahaha, vtipná, fakt. Její šťouchance měly většinou rozpětí tak mezi pěti minutami, přesně ta, abych si stíhala opisovat poznámky z tabule a ještě koukat určitým směrem. V jednu chvíli jsem se natahovala do batohu pro flašku s pitím, ale to zrovna Shikara měla naplánovaný interval šťouchnutí. Jenže jelikož jsem neseděla vedle ní, a ona se do toho opřela plnou silou, tak přepadla na mě a obě dvě jsme spadly ze židle do uličky. To už ale Tsunade-sensei nevydržela a vybila si vztek na nás na obou.
,,A dost! Shikaro, Shin! Pošťuchujete se tam celou hodinu a teď ještě vyrušujete! Běžte obě okamžitě za dveře!'' A jak řekla, tak jsme taky udělaly. Do konce hodiny nás zpět nezavolala, ale aspoň jsme si tam dobře popovídaly.
Další hodiny nějak přeběhly a už jsem se těšila na modelování po škole. Sice mi nikdy nijak moc prostorová tvorba nešla, ale těšila mě myšlenka, že se se Shinem budeme oba dva rýpat ve stejné hlíně. A třeba bude zase práce ve dvojicích. Ale to mě Iruka-sensei doběhl, protože hned na zahájení jsme si měli udělat abstraktní plastiku vlastního návrhu. Mohli jsme na ní použít cokoliv a ty nejlepší práce chtěl vystavit. Vzhledem k tomu, že abstraktní umění mi moc nešlo a modelování o to míň, tak jsem si vzala kouli hlíny a smířlivě jí celou hodinu hnětla. Potom jsem ji nějak propíchala a některé kousky hlíny povytahala, ale věděla jsem, že hlínu zase na konci hodiny vrátím a nic z toho nebude. Ke konci vyučování nás Iruka-sensei obcházel a chválil práce. U té mojí se zastavil a řekl jen: ,, Ja vím, kreslení tě baví víc, viď?'' Smířlivě s úsměvem jsem přikývla a pokynul mi, abych hlínu vrátila zpět.
,,Ale to se podívejme! Takový začátečnícký zázrak tu máme!'' vykřikne nadšeně Iruka-sensei a všichni obracíme svou pozornost k Shinové plastice, která je...no prostě wow. Zohýbané pláty hlíny dozdobené už zaschlými a lazurovanými kusy, modrými střípky a podepřená kovem, ale rozhodně to není moc ani kýčovité. Je to prostě perfektní v každém kousku. Tedy dnešní vítěz je jasný.
Když si všichni doklidí, podívám se Shinovým směrem, který zrovna míří ke mně.
,,Ahoj Shin...máš tedy chvilku čas?''
,,Jojo jasně, jen...kam půjdeme? Škola už bude za chvíli zavírat a učebnu výtvarky tedy využít nemůžeme...'' pousměju se na něj.
,,Za rohem je tu jedna kavárna, nevadilo by ti to? Samozřejmě, na čaj bych tě pozval a tak...nenechal bych tě přeci platit, když po tobě ještě něco chci..''
,,Nevadí, půjdu ráda,'' odpovím mu a s úsměvem si sbalím desky s připravenými papíry.
Když dorazíme do kavárny, usadíme se u stolku trochu víc vzadu a objednáme si oba dva čaj. Vytáhnu jednu menší čtvrtku a tužku.
,,Takže...vzhledem k tomu, že si říkal, že zítra budete zakreslovat brouky, tak bych asi začala tím... protože portrét můžeme zvládnout kdykoliv potom, ale tohle mi přijde asi tak nějak důležitější...'' a začnu mu podávat zkrácený výklad o zobrazovacích metodách a tom, jak si kreslení zjednodušit a pořád dosahovat dobrých výsledků. Na závěr před něj položím čtvrtku, vedle vytisknutou fotografii vážky a půjčím mu svojí tužku.
,,Na náčrt je dobrá trošku tvrdší, protože půjde o dost titěrné kreslení, ale mám i měkčí, kdyby ti vyhovovaly více...''
,,Děkuji Shin...takovou pomoc jsem ani neočekával, rozhodně jsi toho pro mě udělala už teď dost..''
,,Něděkuj předčasně, na konci mě budeš nenávidět..'' Shino se pousměje.
,,To rozhodně nehrozí..'' při téhle větě se trošku začervenám a přemýšlím nad tím, jak to myslel.
Pak následuje hodinka a půl, kdy on překresluje vážku a já mu do toho občas zasahuji a něco mu k tomu ještě odávám ohledně stínování, že pro tuhle práci je lepší volit šrafuru a ukazuji mu, jak se to dělá. Jinak mu ale nemusím moc pomáhat, má docela talent a jde mu to.
,,Páni, vždyť ty jsi ani pomoc moc nepotřeboval. Nejenomže ti jde modelování, ale i kreslení,'' složím Shinovi kompliment.
,,Možná...ale cítím se takhle jistější...nevadilo by ti se vidět ještě párkrát po škole?'' potvrdím mu, že určitě ne. Kupodivu jsme kresbu stihli mnohem rychleji, než jsem čekala.
,,Myslela jsem, že ti to bude trvat o trochu déle, teď abych přemýšlela, co se zbylým časem...''
,,Můžu zkusit ten tvůj portrét?'' zeptá se mě Shino.
,,Určitě,'' podám mu další papír a snažím se sedět nehybně. Čekala jsem, že bude kreslit potichu, ale pořád se o něčem bavíme a chvílemi se nedá záchvatům smíchu ubránit. Povídáme si o hudbě a o knížkách i filmech. Netušila jsem, kolik toho máme společného, dokud jsme se nezačali takhle bavit. Když už se venku začalo pomalu stmívat, zeptala jsem se ho, jestli se nezlobí, ale že už budu muset. Shino odpověděl, že vůbec a zeptal se, jestli mě může doprovodit. Čtvrtku s portrétem ale schoval do batohu a řekl, že mi to ukáže, až to bude hotové. Pousměju se a jdeme směrem k našemu domu.
Když už jsme na místě, je mi skoro líto, že se musíme rozloučit, protože se pořád máme o čem bavit. Rozloučím se se Shinem a když už jsem skoro u dveří, překvapí mě jeho:
,,Shin, počkej ještě!'' ohlédnu se a všimnu si, že mi podává sešit z biologie.
,,Nevím, jak se ti mám odvděčit tak...když sis to dneska nemohla zapsat...'' vzpomenu si na zážitek, kdy mě Shikara shodila ze židle a musím se tomu zasmát.
,,Tak moc děkuju, slibuju, že příště už se po podlaze válet nebudu..'' tomu se on zasměje.
,,Nebyla to tvoje chyba, viděl jsem, jak na tebe Shikara spadla'' odpoví mi.
,,Ona se spíš jen ujišťovala, jestli dávám pozor a píšu si..''
,,Ty? Premiantka a nedávat pozor?'' zeptá se překvapeně.
,,No...občas se najde něco, co rozptýlí mojí pozornost, řeknu mu na odchodu.
,,Nebo spíš někdo..'' dodám ještě, než za sebou zaklapnu dveře. Ach bože, hlavně ať si to přebere správně!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Oblíbdné roční období?

Jaro 31% (9)
Léto 27.6% (8)
Podzim 20.7% (6)
Zima 20.7% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama