16 - Selene

11. července 2017 v 0:14 | Soloween |  Povídky Percy Jackson (vícedílné)
Když nás Cheirón rozpustil, začali se všichni trousit pryč. Spousta táborníků se zvedla a zakryla mi úplně pohled. Podívala jsem se Nikvým směrem, ale zaslechla jsem jen jeho: ,,Selene!'' a všimla si toho, že je vedle něj Cheirón. Pak mě strhl dav s sebou a zachránil mě až Will, když mě vytáhl na cestu vedle. Chvíli jsme vedle sebe šli mlčky.
,,Myslíš Wille, že ho to urazilo?''
,,Ne, určitě ne. Neboj, Nico není takovýhle typ. Spíš teď bude mít o čem přemýšlet.''
Další den ráno po snídani jsem si všimla po táboře plakátů. Byly ručně dělané a šlo o každoroční Halloweenskou párty v kostýmech. Cheirón to na pozdvižení morálky praktikuje už od sedmdesátých let. V podstatě na plakátě byla informace, že večírek je dnes večer a jediné, co se po nás chce, je sehnat si kostým. Všimnu si Arguse, jak nakládá do auta elý zoufalý několik hysterických Afroditiných dcer, které se chystají projít všechny obchoďáky v New Yorku, aby si vybraly ty správné mini šaty s nevhodnou délkou a boty na jehlách. Nic pro mě. Vezmu si jeden plakát a přinesu ho k nám do srubu. U nás to funguje jednoduše - buď máš kostým koupený dopředu, nebo si omotáš prostěradlo jako tógu (pro ty, co opravdu nestíhají), nebo si kostým sám ušiješ. Já si ho letos ušila. Úplně jsem na něj při tom všem zapomněla, ale nejsem si teď jistá, jestli ho chci vytáhnout.
,,Něco se děje?'' zeptá se mě Will, zatímco si zkouší svůj obvyklý kostým dýně, který má každý rok.
,,Aaale...ty šaty. Chceš je vidět?''
,,Konečně se pochlubíš svým výtvorem? To si nenechám ujít!'' S úsmevěm se vyhrabu z postele a vytáhnu z krabice pod ní modré dlouhé šaty. Will na ně chvíli zkoumavě hledí.
,,Není to špatné, ale bude to chtít menší úpravu.'' Pak se vykloní ze dveří a zavolá na svou přítelkyni.
,,Ano Wille?'' přištráduje si to Drew, jako vždycky vypadajíc naprosto dokonale.
,,Potřebuju menší pomoc. S tímhle,'' ukáže jí moje šaty.
,,Hmm....'' Drew na ně chvíli hledí.
,,Jo, to půjde,'' řekne a sahá po nůzkách.
,,C-co to děláte?'' vykřiknu.
,,Klídek sestři, Drew můžeš věřit,'' a tak se nechám ukolébat Willovým výrokem a sleduju svojí první práci na šicím stroji, jak se mění pod rukama Drew. A rozhodně ne k horšímu.

Večer už se jen zběžně kontroluju před zrcadlem. Cop jsem si nechala volně přes rameno a Drew mě ještě nalíčila. Poprvé v životě se cítím, že mám něco, co na mě dokonce vypadá dobře.
Zpoza mě se vynoří Will, už v kostýmu dýně.
,,Neboj, vypadáš skvěle. Až tě uvidí, tak ho to složí,'' přijmu jeho poklonu s úsměvem. Koneckonců je to jeho zásluha.
,,Díky Wille,'' usměju se na něj.
,,Nemáš za co malá sestřičko. A teď už pojď, tvůj princ temnot čeká,'' a s tím vyjdeme směrem k jídelnímu pavilonu.

Venku už to nějakou dobu žije, hudba duní, polobozi se baví a tancují. Někteří se věnují hlavně občerstvení, ale každý, kdo má zde svojí drahou polovičku nebo někoho, kdo se mu líbí využívá atmosféry dneška, aby dotyčného ulovil. kolo míjím upíry, lidi v tógách, víly, princezny, zombíky a plno dalšího. Toho, koho hledám ale nevidím. Až po notné chvilce prohlížení davu ho zahlédnu. Jsou tu i Římani, což poznám podle dívky menšího vzrůstu s dlouhými kudrnatými vlasy, která hopsá okolo Nika v bílém kostýmku dámy ze 40. let. Hazel, jeho sestra. Nico sám má na sobě pánský oblek. Strašně mu to sluší....Až mi zatrne kdesi hluboko. Skoro, jako kdyby to vytušil se podívá mým směrem. Rychle uhnu pohledem, ale nestihnu si nevšimnout toho, že se otočí a míří sem. Bohové, jen to ne...!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Oblíbdné roční období?

Jaro 28% (7)
Léto 32% (8)
Podzim 20% (5)
Zima 20% (5)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama