14 - Nico

28. června 2017 v 14:06 | Soloween |  Povídky Percy Jackson (vícedílné)
Už jsme v Táboře minimálně týden. Mezitím přišel podzim, ale ještě pořád nebylo chladno. Letos byl takový teplejší, proto hodně Táborníků trávilo čas venku mimo sruby. Já vylezl jen občas, když se mi chtělo. Nejvíc asi za paní O'Learyovou, jí jediné jsem řekl celou pravdu ohledně našeho úkolu.
Bylo zrovna hodně deštivé úterní ráno, kdy se všichni po snídani šli schovat k sobě do srubů. Pili čaj nebo čokoládu, pouštěli si hudbu, četli a podobně. Listoval jsem si nějakým starým časopissem o hudbě od Cheiróna, když v tom jsem uslyšel venku nějaký hluk. Běžel jsem s mečem ke dveřím a otevřel je, připravený na všechno. Ale to, co se tam dělo, to přkvapilo nejen mě.
Selene, Will a pár dalších z Apollónova srubu běhali venku v dešti, skákali do louží, hlasitě se smáli a zpívali. Do toho jim ze srubu vyřvávala písnička od Ruperta Holmese - Escape ( The Piňa Colada song). Tancovali jede s druhým a tahali ven ze srubů další táborníky, kteří se divili, co je to za hluk a také se šli podívat. Will tancoval se Selene v louži a poté odběhl pro Drew. Ta si ťukala na čelo ,že do tohohle nevleze, ale on si jí přehodil přes rameno a odnesl ji ven. Kayla vytáhla dalšího kluka od Área ze srubu a Damien někoho od Herma. Selene si mě všimla a rozběhla se mým směrem. Nenene, chtěl jsem rychle ucouvnout, ale byla rychlejší. Popadla mě za ruku a doslova odvlekla ven. Obrnil jsem se proti studenému dešti, ale naopak, byl docela teplý.
,,Co vám takhle hráblo?'' snažil jsem se překřičet všeobecný povyk.
,,Vždyť je to sranda, ne? Notak, uvolni se taky někdy.''
Měla pravdu. přestal jsem mávat mečem a uklidil ho zase zpět. Zase mě popadla za zápěstí a táhla mě do louže. Než jsem stihl zabrzdit, tak už do ní skočila a oba dva jsme byli do půlky těla mokří.¨
,,Selene! Jste jak malé děti..''
,,Nebuď pořád nabručenej, di Angelo a taky se trošku adaptuj. Vždyť ti to zase uschne.'' poradí mi se smíchem a snaží se mě přimět k něčemu, co má připomínat šílený tanec jejích souroznců. Jediný, kdo na tu jejich šaškárnu nejlíp přistoupil, byl Hermův srub, ale to jen proto, že se vyžívali ve skákání do louží, když poblíž stál někdo od Afrodíty.
No tak dobře, pmyslel jsem si, Když už to musí být, tak ať to má aspoń nějakou úroveň. Chytil jsem ji jako dámu, jak jsem si pamatoval z hodin tance a zkoušel valčík. Přeci se nebudu ztrapňovat tím jejich hopsáním. Jenže ona i z tohohle dokázala udělat šaškárnu. Už jsem pomalu viděl rudě a chystal jsem se vybouchnout, ale ona se na mě podívala a začala se hrozně smát. Rázem mě vztek přešel a zatvářil jsem se zmateně.
,,Co-co je tu k smíchu?'' zeptal jsem se.
,,Kdyby.....kdyby ses teď viděl!'' popadala se Selene za břicho a otírala si slzy smíchu.
,,Co je se mnou špatně?''
,,Tváříš se, jako kdyby si nás všechny chtěl na místě poslat do Tartaru, rudneš vzteky a přitom máš sám na čele bláto!''
Rychle si připlácnu ruku na čelo a narazím na něco mokrého a mazlavého. No super, Hádův syn se tu promenáduje s bahnem na čele. Otec musí být hrdý. Když se Selene dosměje, otře mi zbytky bahna, které jsem přehlédl rukávem.
,,Lepší?'' zeptá se mě.
,,Nejlepší by bylo, kdyby se to vůbec nestalo.''
,,Bereš se moc vážně Nico. Zkus občas trochu upustit, udělat něco bláznivého.''
Vzpomenu si na jedne výlet s Reynou, kdy jsem byl nucen obléknout si děsné barevné tričko s palmami, Willův vánoční nápad s tematickými svetry a to, jak jsem se opil v hotelu u Amazonek.
,,Eeeh...já dělal už takových šílených věcí...''
,,Tak to ti teda nevěřím,'' řekne mi s úsměvem. To šílenství okolo nás pomalu končí, protože si toho konečně všiml Cheirón a rozehnal dav s tím, aby si všichni vzali osušku a převlékli se, než nastydnou.
,,Nechceš zajít ke mně na čokoládu?'' Nabídnu Selene.
,,Ráda,'' Usměje se a jde.
Vevnitř u sebe jí podám jeden z ručníků a pučím jí něco na převlečení, aby tam neseděla v mokrém. Pak se otočím a jdu udělat čokoláadu se sadou, kterou mi zde k Vánocům nechal otec, abych měl co dělat po večerech. Očividně trpí představou, že potřebuji přibrat. Když už se chystám zalít hrnky, ozve se za mnou písnička of Fall out boy, kterou jsem si včera večer pouštěl na iPodu. Dodělám čokoládu a nesu ji Selene.
,,Promiň...nevadí, že jsem to zapla?''
,,Ne, v pohodě.''
,,Tahle se mi od nich taky líbí.''
,,Já vím, pořád sis jí zpívala po cestě, tak mi to nedalo a našel jsem si jí.'' Usměje se a začne se rozhlížet kolem sebe. Moje oblečení jí není tolik velké, takže jí to i docela sluší. Je nezvyk jí vidět v něčem jiném, než je zelená, oranžová a tak podobně. Ale rozhodně by tu černou mohla mít častěji...
,,Nemáš tady lebky a podobné věci, jak říkají ostatní. Náhodou, na kluka tu máš celkem uklizeno.''
,,Díky za poklonu, na holku to docela umíš,'' oplatím jí stejně a pousměju se.
,,A teď vážně, kdo ti tu uklízí?''
,,Já sám.''
,,Páni.''
,,Jojo, jsem samý překvapení.''
,,Půjdeš večer k táboráku Nico?''
,,Když bude takhle, tak určitě.''
,,Nebuď ironický, do večera už bude hezky.''
,,Dobře, tak jo...proč?''
,,Už jsem jí dokončila a chtěla bych, abys jí slyšel...''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byli jste tu?

Ano 100% (14)
Ne 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama