8 - Nico

24. května 2017 v 21:50 | Soloween |  Povídky Percy Jackson (vícedílné)
Ušli jsme docela velký kus cesty. Vyšli jsme z města a když se začalo stmívat, ustlali jsme si v nejbližším lese. Našli jsme tam opuštěnou starou stodolu plnou slámy a s malým ohništěm. Byl to ideální úkryt a očividně už tam dlouho nikdo nebyl. Ethan si ihned ustlal na slámě a já jsem rozdělal oheň. Selene řekla, že víc prozkoumá stodolu a na chvíli zmizela. Když se vrátila, držela starou zaprášenou kytaru.
,,Kde si to vzala?''
,,Támhle za tím balíkem slámy,'' řekne jakoby nic a ukáže směrem za sebe.
Začne kytaru ladit a utírat z ní pavučiny. Chvíli to zní příšerně, ale jako všechny Apollónovy děti to s nástroji umí a za chvíli už brnká docela pěknou melodii. Nejdřív si hrála známé písničky, které jsem slyšel od ostatních táborníků nebo je prostě znal. Pak začala hrát melodii, kterou jsem nikdy neslyšel. Byla hodně teská a smutná. Slova asi neznala, protože si tak jakoby pobrukovala a zpívala spíš slabiky, než slova. Asi až po třeb minutách přidala sem tak nějaké to slovo.
,,The mist hides what we know is true....hmmm....hmmm...my hands hmm hmm...smeared with blood...''
Takhle pokračovala celou píseň. Byla smutná, ale zároveň hezká. Selene měla celkově krásný hlas a tak nějak jsem nedokázal přestat poslouchat. Když skončila, najedno bylo až moc ticho. Zíral jsem do blba chvíli mi trvalo, než jsem si to uvědomil.
,,To si složila sama?''
,,Mmm..jo. Ale ještě to není hotové..asi jí dodělám až v Táboře.''
,,A můžu jí pak slyšet? Je taková hodně smutná.''
,,Promítám do nich hodně svoje pocity.''
,,Ale jsi pořád optimistka.''
,,Nenech se zmást zdáním Nico.''
S tím odloží kytaru, lehne si a popřeje mi dobrou noc. Nějakou mi to nejde do hlavy. Taková optimistka, která by se mě snažila přesvědčit, že najdu něco dobrého i na klíštěti a skládá takovéhle smutné písničky. Pak si taky zalezu a usnu.

Další den pokračujeme v cestě. Sem tam si zastavéme autobus, ale nezdržujeme se v něm moc dlouho, aby nás nestvůry nenašly. Selene by samu o sobě nenašly, nemá tolik silnou auru, ale potomek jednoho z velké trojky už je cítit víc. I když smrtí, tak pořád je to přitahuje. Nakonec jsem to nevydržel a povolal svého podsvětního řidiče limuzíny. Selene se trošku podivila a Ethan se nejdříve ptal, jestli to nezatěžuje životní prostředí. Pak si oba nastoupili a k večeru už jsme přejížděli hranice do státu Tennessee. Jsme po cestě unaveni, proto si vystoupíme před nějakým hotelem se jménem Amazon Paradise. Jak jsem doufal, tak se mi mé domněnky vyplnily - hotel patřil Amazonkám. U pultu nás uvítala jedna, se kterou jsem se setkal, když jsme s Reynou dopravovali sochu Athény. Hned mě uvedla, ž ze začaly soustředit i na hotelnictví, aby polobozi při svých cestách měli bezpečné útočiště. Také mi řekla, že tahle objednávka bude na Hylly účet, dala nám klíče od pokojů a letáček o všem, co v hotelu najdeme. Reyna se asi musela činit, že nám Hylla takhle pomohla.
Pokoje byly dva, jeden s manželskou postelí, barem a koupelnou a druhý jednolůžkový taky s vlastním barem a koupelnou a spoustou kovového nábytku. Jen co ho Ethan uviděl, přemlouval nás, jestli si ho může vzít. Trochu se mi ulevilo, že nemusím být s kozlem v posteli, ale zároveň jsem znervozněl. Selene se tvářila neutrálě, pořád se usmívala jako vždycky. U ní poznejte někdy, co si myslí. S ženskýma je to vážně složitý, už to začínám chápat, na co vždycky Jason nadává. Navíc s dcerou Afrodity to musí být ještě těžší, jedna neromantická věc a její máma vás promění na žábu...
Zanecháme Ethana na jeho pokoji, hned se dal do okusování židle a my směřovali k našemu pokoji. Byl celkem luxusně zařízený, o něco lepší, než Ethanův, hlavně žádný kovový nábytek. Ten měli asi vyhrazený speciálně pro satyry. Selene si pročítala letáček a já jsem se šel kouknout do ledničky. Našel jsem tam chipsy, hamburgery, colu, hranolky...všexhno, co polobůh potřebuje.
,,Hmm..je tady i klub připojený k hotelu. Nezajdeme tam? Trochu rozptýlení by nikomu z nás neuškodilo a zvedlo by to morálku,'' řekne Selene.
,,Víš co na diskotékách hrajou? Hrozný popový hity..já vím, že vám dětem Apollon se líbí hudba obecně a nerozlišujete styly, ale nám ostatním to tak nepřipadá...''
,,DJ hraje na přání a je tam pití zdarma...i drinky.'' pospíší si s odpovědí. Na ty driky mě dostane.
,,Dobře, tak se je osprchuju a můžeme,'' řeknu jí.

Když se dosprchuji a ve skříni najdu nějaké oblečení, zřejmě si daly vážně záležet, protože tu najdu i čistě černé tričko bez potisku, černé džíny a nové conversky, tak mi oznámí Selene, že se chce umýt. Dojdu teda zatím oznámit Ethanovi, kam jdeme a jestli nechce taky. Je tou myšlenkou hned nadšený, už objevil minibar a testuje zrovna vodku. Na moje přemlouvání, ať počá do baru na někoho, kdo umí drinky opravdu míchat nedbá a snaží se do mě nalít cosi, co vypadá jako smíchanina úplně všeho, co našel. Naštěstí nás brzo vysvobodí zaklepání na dveře.
Otevřeme a za nimi je Selene ve zlatých šifonových šatech do půli stehen. Na sobě mají z flutrů udělané slunce, místo pásku. Řekla, že je našla ve skříni a u toho byl lísteček se vzkazem od táty. Přál jí hezkej večer a hodně štěstí na výpravě. Asi se ze svých minulých chyb hodně poučil. Myslím, že ty šaty si vezme s sebou.
V klubu hraje kupodivu přesně ta otřesná hudba, před jakou jsem je varoval. Selene se usměje.
,,Já ti to říkal,'' odpovím na svůj otrávený výraz.
,,Ale no tak, nějak jsem tě sem dostat musela,'' zasměje se, chytne mě za zápěstí a táhne mě na parket.
,,Hej! Co to děláš?'' ohradím se.
,,Ale notak Nico, co tě nezabije, to tě posílí,'' udělí mi moudrou radu. Zrovna začne hrát jedna docela rychlá písnička, kterou neznám.
Got a figure like a pin-up, got a figure like a doll...
Snažím se nějak nemotorně napodobit tanec ostatních, ale Selene se málem kácí smíchy a tak mě radši vede. Hned je to o poznání lepší.
I'm miss sugar pink, liquor liquor lips, hit me with your sweet love, steal mw with a kiss...
Všimnu si, že v očích má zvláštní jiskru, jakou jsme už dříve viděl u Willa. Všechny Apollonovy děti ji mají, mají v sobě slunce a tak nějak dokáží prozářit svoje okolí. Jejich smíh je nakažlivý. Podobnost mezi ní a Willem je tak velká, až to skoro bolí, proto se po písničce omluvím a jdu si na bar přisednout k Ethanovi, který do sebe láme jeden drink za druhým. Všimnu si vypité Pińa colady a teď zkouší sex on the beach. objednám si jedno mojito a Ethan něco zašeptá servírce. Ta se zasměje a pak mi podá moje pití.
Po pár minutách mi nepřijde hudba už tak hrozná, naopak, docela se m itu začíná líbit. Všechno je tké pomalejší, teplejší a lepší. Všimnu si, že se Selene se baví nějaký kluk, nejspíš taky polobůh, ale z druhého tábora, protože má fialové tričko. Taky je výrazně jinačí, než my. Má větší svaly a krátký sestřih, přesně tak, jak si na to v táboře Jupiter potrpí. Z jeho pohledu si všimnu, že na ní může oči nechat a snaží se jí sbalit. Něčemu se spolu smějí. Pak jí chytne za zápěstí a uakzuje směrem, kde jsou hotelové pokoje. Ona vrtí hlavou. On jí očividně začně přemlouvat a už jí táhne tím směrem. Selene se brání, ale proti té hoře svalů nemá moc šanci.
,,Hej, Ethane? Selene má problém,'' řeknu mu. Ten spadne ze židle a válí se po zemi. Aha, asi přebral. Vydám se směrem k ní.
,,Nemá zájem, tak jí nech být,'' pohrozím mu.
,,Ale, ale a ty seš kdo? Malej goth? Odpráskni!'' Chytnu ho za předloktí a povolám část svých sil.
,,Nechtěj, abych ti ukázal, co umím, teď jí pustíš a dáš jí pokoj..'' Značně se okolo nás ochladí a ztemní. On poplašeně pustí její ruku a utíká pryč. Hrdina.
,,Nico..díky...on mě otravovat už co si odešel, pořád do mě něco chtěl nalít...děkuju moc,'' Selene se může přetrhnout, samou vděčností. Očividně do ní přeci jen něco málo nalil, protože se trochu zapotácí.
,,To je dobrý..snad už se nevrátí...hm nechceš si zatancovat?'' Zeptám se.
,,A neutečeš mi zase?''
,,Ne, tentokrát už radši ne, vidím, jak to pak dopadá,'' tomu se oba zasmějeme.
Zrovna začnou hrát něc pomalejšího, takže se začneme ploužit do rytmu. Očividně toho Selene vypila víc, protože se trochu motá, takže jí podepřu a ona si položí hlavu na moje rameno. Jde z ní příjemné teplo a hezky voní. Připomíná mi to léto, přesně takhle totiž voní prosluněné léto s jahodami v Táboře polokrevných.
,,Děje se něco Nico?'' zeptá se mě a hledí na mě nechápavě. Připomene mi to te sen, kdy jsem ji políbil, přesně takhle se na mě dívala. Nevím, jestli za následující události mohla přemíra alkoholu v mojí krvi nebo něco jiného, ale v tu chvíli jsem se neovládl a prostě jsem ji políbil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byli jste tu?

Ano 100% (14)
Ne 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama