10 - Nico

31. května 2017 v 18:01 | Soloween |  Povídky Percy Jackson (vícedílné)
Další ráno jsme se zvedli a pokračovali. Pomalu a jistě jsme se blížili k místu, jehož adresu jsme měli napsanou na papírku, který dala Thalia Selene těsně před odchodem. Dorazili jsme do vesničky, kde bylo plno menších farmářů. Ethan prohlásil, že mu to trochu připomíná film Hannah Montana. Selene poznamenala, že to se natáčelo v Tennessee. Vůbec netuším, o čem to ty dva mluví. Do hodiny dorazíme k malé farmě. Je přesně jako ta, kterou popisovala Thalia. Na chvíli se zastavíme a a nadechneme se. Pak pokračujeme ke dvěřím, kde zazvoníme. Přijde nám otevřít poněkud starší a obtloustlejší muž se začínající pleší hnědých vlasů.
,,Hoj mládeži, kam táhnete ty zbraně?'' Podle jeho reakce pochopíme, že je to onen farmář, který dokáže prohlédnout mlhu. Sdělíme mu důvod svojí návštěvy a on nás pustí dovnitř. Převypráví nám to s tím drákonem a pak přejde k rozhovoru s Artemidou.
,,Přišla a vše mi vysvětlila, byla moc milá. Ale nevím, proč má tu podobu té malé holky. Pak přišel můj nejstarší syn říct mi, že už bych měl jít, vyprovodil jí a já šel spát.'' Selene zpozorní, ale nic neřekne nahlas.
,,Aha...a to je všechno?''
,,Nojoo.. ráno přišly ty její Lovkyně a hledaly jí, ale já netušil, kde je. Pomohl jsem jim prohledat pozemky, ale nic jsme nenašli.'' Selene se zeptá:
,,A co váš nejstarší syn?''
,,Co by? Další den normálně jel do města, jen se tam trošku zdržel, ale říkal, že se nějakému farmáři porouchalo auto, takže mu pomohl.''
,,Mohla bych s ním mluvit?''
,,Tak to nebude tak jednoduché slečinko, zrovna se stěhuje do města a dneska tam přespává, protože je unavený.'' Ještě chvíli se Selene ptá a za pomocí různých lichotek a oklik, které by mě ani nenapadly z muže vymámí adresu. Dokonce nám slíbí, že nás do města další den doveze. Ubytoval nás v pokojích svého nejstaršího syna a dcery, oba dva už odešli z domu. Dallas se podezřele moc lísal k Selene, tak jsem mu řekl, že bude v pokoji s Ethanem. Změřil si mě nečitelným pohledem a řekl, co na to Selene, že to chce slyšet od ní. Ta se zatváří, jako kdyby nám chtěla říct, že není kus hadru, o který se přetahují psi.
,,Já...zůstanu v pokoji s Nikem, přeci jen už jsem si na to zvykla z hotelu.''
Ha! A máš to Římane! Nevím proč, ale nechtěl jsem, aby byla v pokoji s ním. Až moc se k ní má. Jenže to neznamená, že se nebude pokoušet lísat dál. Hned potom, co si došel dát do pokoje batoh a věci za ní přišel s tím, že farmář má dole kulečník a jestli si nechce zahrát. Selene se usmála a šla. Naštvalo mě to ak dyž odešla, praštil jsem do zdi.
Co se to se mnou děje? Proč žárlím? Vždyť je to jenom kamarádka...ale tak nějak sobecky ji chci jenom pro sebe. Z vedlejšího pokoje se ozve šramot a přijde Ethan.
,,Líbí se mu.''
,,Hm..díky za info, na to bych přišel i bez tebe.''
,,Měl bys jí to říct. To co se stalo v hotelu. Dlužíš jí to.''
,,Ne, omdlela. Byl to pro ní asi velkej šok a jsem rád, že si to nepamatuje. A ty jí to taky neřekneš.''
,,Proč ne?''
,,Protože jinak po tobě hodím další větev, jako minule.''
,,A zase trefíš jí...to víš že jo.''
,,Byla to nehoda. No dobře...možná jí to někdy řeknu.''
,,Radši dřív než pozdě, Dallásek na ní docela slušně bere. Aby ti jí nevyfouknul.''
,,Vždyť s ním ani nechtěla zůstat na jednom pokoji.''
,,No a? To jenom proto, že on by se jí pravděpodobně hned chtěl nacpat do postele, kdežto ty po ní tyhle věci nechceš Nico, proto. Jinak jí není lhostejnej.''
,,Proč mi tohle říkáš?''
,,Vážně nevíš? Vy jste oba ztracený.'' A s tím odejde. Zatracení satyři, nikdy neřeknou nic konkrétního.
Vezmu si ručník a jdu se osprchovat. Když se vracím na pokoj, Selene už tam je, zrovna jí zastihnu, když se převlíká.
,,Nico! Proč neklepeš..''
Celý zrudnu.
,,P-p-promiň..já nevěděl...'' Rychle zavírám dveře a čekám na chodbě, než mi dá znamení, že už můžu. Zhluboka vydechnu. Něco jiného je vidět dívku v plavkách a něco jiného, když si zrovna svléká podprsenku. Z chvíli mi Selene dojde otevřít.
,,Taky na chvíli půjdu za dveře, než se převlékneš.'' Poukáže na mojí osušku okolo pasu. Přikývnu a ona odejde. Snažím se převléci co nejdřív, aby tam nestála moc dlouho. Bohužel někdo z vedlejšího pokoje měl nápad, že jí to čekání zpříjemní. Když otevřu dveře, tak tam stojí Dallas jen v pyžamových kraťasech a něčemu se oba dva hrozně moc smějí.
,,Hej Nico, co tu děláš?'' Houkne na mě Dallas.
,,Jdu říct Selene, že už může dovnitř.''
,,Ty ses styděl před ní ukázat? No...s tvojí postavou se nedivím. To já bych se předvedl.'' A na ukázku zatne svaly, aby nám dokázal, že má co ukázat. Pitomec.
,,Dallasi, já už jsem unavená, radši půjdu spát, tak dobrou.'' Utne to jeho předvádění Selene a prosmýkne se kolem mě. Neodpustím si to a když zavírám dveře,tak se na Dallase vítězoslavně ušklíbnu. Ha, můžeš si jít objímat Ethana!
,,Nico..moc mě mrzí, jak se k tobě chová, ale on je jinak fajn...''
,,Chceš říct jinak, když je s normálníma lidma?''
,,Jak to myslíš?''
,,Tak jak jsem řekl, slyšel jsem vás tehdy u ohně.''
,,Já nikdy neřekla, že nejsi normální di Angelo!'' V tu ránu je na nohách a prstem mě šťouchá do prsou. To je poprvé, co jí vidím naštvanou.
,,Já jsem se tě zastala! Ačkoliv se okolo sebe pořád snažíš kopat, já tě pořád hájím. Nevím proč!'' Páni...občas z ní jde strach.
,,Selene, promiň...''
,,A nechoď na mě zase s tím promiň, to děláš pokaždý! Měl by sis začít vážit lidí, kteří tě mají rádi!''
Na to jí neodpovím. Vím, že má pravdu a že jí moje chování dotklo.
,,Můžu to něčím odčinit?'' Zeptám se. Chvíli přemýšlí.
,,Jo. Zítra ráno mi uděláš k snídani lívance. Se sirupem.'' Pak si jde lehnout. Pousměju se a jdu si taky lehnout. Cestou zhasnu, ale u postele se mi potmě podaří zakopnout a spadnout. S sebou na zem vezmu i židli, která pě praští do obličeje.
,,Nico...si v pořádku?''
,,Jo...jasně...'' řeknu, zatímco si tisknu ruku pod nos, abych zastavil krvácení. Selene vytáhne malou baterku a s pomocí ní dojde rozsvítit. Když rozsvítí, všimnu si, že zastrkuje řetízek a nic nedrží.
,,Bohové, co si to dělal?'' o překot hledá kapesník, který mi pak přitiskne k obličeji.
,,Zakopl jsem.''
,,Proč vždycky, když di Angelo něco udělá, tak se někomu musí něco stát?'' Poukáže na svoje skoro zhojené čelo.
,,Co na to říct, asi stojím za menší bombu.''
,,Tohle hloupý odůvodnění bych čekala od Valdeze, ne od tebe.'' Krvácení se zastaví. Podívám se na ní a všimnu si zase té modré jiskry v očích. Tentokrát už Will není to první, co mě napadne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Oblíbdné roční období?

Jaro 32.3% (10)
Léto 29% (9)
Podzim 19.4% (6)
Zima 19.4% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama