1 - Nico di Angelo

23. března 2017 v 22:24 | Soloween |  Povídky Percy Jackson (vícedílné)
Budu to psát asi trošku jako autor, že místo názvů kapitol budou jména postav. Mně se to teda líbilo, protože v první sérii o Percym ty názvy až moc prozrazovaly. Takhle se bude vědět jen to, z jakého úhlu pohledu to tentokrát bude. Půjčím sisamozřejmě i nějaké původní postavy, ne jen OC a budu to psát ich formou, ne er. Já jí prostě neumim používat. :D

Tag: OC, Percy Jackson, Nico di Angelo, Selene, Jenny, Frank Zhang, Piper McLean, Leo Valdez, Annabeth Chase, Grover, Ella, Jason Grace, Thalia Grace, Rachel Elizabeth Dare, Cheiron, Hazel Levesque, Octavian, Reyna, Tyson, Apollon, Hades, Zeus, Poseidon, Afrodita, Artemis, Ares, Pluto, Mars, Jupiter, gods, goddesses

Ráno mě probudilo světlo pronikající oknem do srubu. Ospale jsem rozlepil oči a posadil se na posteli. Chvíli mi trvá, než mi dojde, že už týden bydlím v Táboře polokrevných. Můj původ mi zaručuje totiž to, že mě nikde moc nemají rádi a tak pořád přebíhám mezi oběma tábory a podsvětím. Ale když je teď klidnější období, občas si dovolím ten luxus někde pobýt delší dobu. Protáhnu se a vylezu z postele. Opláchnu si obličej ve fontánce z černého mramoru a obléknu si černé džíny a tričko s lebkou. K pasu si připnu svůj meč ze styxského železa a vyjdu ven do ranního slunce,abych mohl posnídat. V tuhle denní dobu není moc nikdo vzhůru. Bývá moc brzy, takže mi to vyhovuje. Nikdo na mě nezírá nebo si nic nešeptá. Dojdu si do jídelny pro muffin a jdu se procházet po pozemcích tábora. Podél okraje lesa, kolem pobřeží až k plantážím. Na tak brzkou ranní dobu už vidím prvního táborníka, jak pečlivě očesává jahody. Nebo spíš tábornici. Většinou to dělají děti Déméter, ale tuhle holku většinou vídám ve společnosti Apollónovců. Chci se klidit zase pryč, když zničehonic se podívá mým směrem a mávne rukou směrem k sobě. Nejdřív se otočím, jestli není někdo jiný okolo, ale nikoho si nevšimnu. Váhavě k ní přijdu.
,,Ahoj, ty jsi Nico, viď?'' Zeptá se mě jako by nic. Zrzavé vlasy má stažené ve volném copu a místy jí vylézají. Kalhoty a ruce má špinavé od hlíny, ale vypadá, že jí to vůbec nevadí.
,,Hmm...'' Zahuhlám s plnou pusou. Nějak nejsem zvyklý, aby na mě někdo takhle mluvil bez toho, aniž by neměl ve tváři či hlase odtažitost. Ale ona se tváří, jako by jí bylo úplně jedno, kdo jsem.
,,Bezva, nechceš mi pomoct, když už jsi vzhůru?'' Zeptá se jako by nic. Překvapením na ní vyvalím oči. Jen tak si jdu kolem a prakticky cizí holka, u níž si matně vzpomenu na rodiče a už vůbec na jméno mi po ránu vrazí lopatku do ruky a chce po mně, abych jí šel pomoci s prací. Úplně, jakoby nic. A ještě se u toho usmívá a pobrukuje si nějakou melodii.
,,Jsi si jistá?'' Zeptám se trochu jedovatě.
,,Ano.Proč by ne? Nebo se bojíš žížal?'' Usměje se adál otrhává jahody.
,,Spíš jestli ti nevadí, kdo jsem.''
,,Hmm..Nico. Co by mi na tom mělo vadit?'' Řekne opět, jako by nic. Očividně je se vším hned hotová.
,,Spíš to, že jsem Hádův syn.''
,,No a co má být? Já zase dcera Apollóna.''
Prý co má být! Všichni jsou na mě pořád vysazení kvůli tomu, kdo je můj rodič a tahle holka mi s klidem půl hodiny po probuzení dělá nedobrovolný kurz zahradničení! To mě podrž!
,,Hele, jestli se ti nechce Nico, tak řekni že ne. Ale o dost bys tím přišel.'''
Hm, to určitě. Ale jelikož se mi nechce jí kazit náladu nebo se s ní dohadovat. Tyhle optimisti a sluníčkáři jsou nejhorší. Vždycky najdou na všechno odpověd´a na svétové problémy nosí odpovědi přímo v rukávu. Koutkem oka jí pozoruju, zatímco ryju hlínu okolo jahod. Ona si prozpěvuje Sweet home Alabama.
,,Mimochodem, já jsem Selene.'' Pronese jen tak, aby řeč nestála. Ne že bysme vedli nějaký zářný rozhovor. Zabručím něco v odpověď a dál se věnuju jahodám. Kupodivu to není tak otravná práce. Člověk si docela při tom vyčistí hlavu. Nikde nikdo, kdo by o mně mluvil, kazil mi náladu nebo mě pomlouval. Jen ticho, které ruší akorát Selenin zpěv a práce okolo jahod. Než se naděju, jsme u konce lajny. Když Selene utrhne poslední jahodu a já zkypřím hlínu okolo,stoupneme si a protáhneme se. Jsem špinavý od hlíny víc, než ona, ale vůbec mi to nevadí. Až mě skoro překvapuje, jak čistou hlavu mám.
,,Tak, děkuji za pomoc Nico. Kdybys zase někdy chtěl pomáhat, zastav se tu. Jsem tu každé ráno.'' Oznámí mí s úsměvem, zatímco se snaží pobrat dva velké koše plné jahod.
,,Počkej, vezmu ti to.'' Přijde mi hloupé nechat to dívku táhnout samotnou. Ne že bych nějaka tíhnul k ostatním táborníkům, ale slušnost je slušnost.
Když koše odložíme k hlavnímu srubu, kde bydlí Cheiron, chvíli oddychujeme.
,,Ještě jednou děkuju Nico za pomoc, bylo to od tebe opravdu milé.''
,,Hm...to říkáš jen tak, ze slušnosti.''
,,Ale ne, proč si to myslíš?''
,,Všichni mě tu nesnáší.'' Ale když to řeknu, vím že to není pravda. Jason, Annabeth, Percy... při pomyšlení na Percyho se ve mě něco stáhne. Jako pokaždé, když si na něj vzpomenu.
,,Všichni ne. Je plno lidí, co se s tebou baví.''
,,A zbytek říká, že jsem divnej.''
,,Ale to že to říkají, neznamená, že je to pravda. Nedávej jim záminku, ukaž jim, že se pletou.'' A s těmito slovy se odlepí od budovy, o kterou se opírala.
,,Jdu na lukostřelbu, mám se tam sejít se sourozenci. Podle mě nejsi tak špatný, jak sám říkáš, jen tomu musíš věřit v první řadě ty, ostatní se přizpůsobí.'' A s úsměvem odejde. Stojím tam asi ještě půl hodiny po tom a přemýšlím o jejích slovech. Slunce svítí víc a víc, ale v tomhle místě se drží stín. Divné, dokud tu byla,zdálo se, že je tu nějak víc světla. Ale to je asi u Apollónovců normální. Popravdě byla asi první z toho srubu, s kým jsem za ty roky mluvil, pokud nepočítám Willa. Willa....další bolestná vzpomínka. Vzrušením mi zatrne kdesi uvnitř, ale pak mě přepadne smutek. Nedopadlo to. Sluníčkáři, myslí si, že mají odpověd´na všechno. Ale na jednu věc ne. Vždyť jak může být šťasný někdo, komu nikdy nebude přáno prožít a naplnit svoje city?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Oblíbdné roční období?

Jaro 25.9% (7)
Léto 29.6% (8)
Podzim 22.2% (6)
Zima 22.2% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama