Sh.& Sh. 4 Promlčená léta

31. října 2016 v 20:57 | Soloween |  Povídky Naruto(vícedílné)
Na druhý den, když jsem celou příhodu vyprávěla Shikaře, mohla se potrhat smíchy. Oblečení mi Kiba samozřejmě druhý den ráno vrátil a hrozně se mi omlouval, když jsem mu řekla, že jsem kromě toho, co mi vzal nic jiného neměla. Pak se mě zeptal, jestli bych Shinovi mohla vrátit jeho věci, protože on sám se mu hodlá teď nějakou dobu vyhýbat. Bylo mi jasné, že Kiba to udělal proto, aby nám pomohl, proto jsem si od něj oblečení vzala. V tu chvíli jsem si nemohla pomoct a jakmile jsem byla osamotě zabořila jsem do jeho mikiny nos. Voněla neobvykle sladce, jako nějaký zajímavý pánský parfém.
Zpátky u Shikary jsem seděla s uzlíčkem oblečení na klíně a čekala, až se dosměje a otře si slzy smíchu.
,,Takže jste měli celkem pěknou nahou procházku, říkáš?'' Zeptá se mě. Achjo, jí se to mluví. Už pár let je oficiálně s Kankurem a nahýho ho taky viděla! Kdežto já Shina spíše pozoruju z dálky a když už s ním náhodou jsem osamotě, stane se mi podobnej trapas, jako třeba tohle. Třeba tehdá, když po boji s Kankurem byl otrávenej a já sem chtěla vylézt k němu nahoru na větev, tak se mi zasekla noha a rozplácla jsem se tam. Nebo na společné misi s Narutem, Shinem a Leem jsem omylem podpálila stan. A tak podobně. Chvíli jsme se ještě se Shikarou bavily, udělovala mi mateřské rady zkušené kamarádky, co a jak a pak jsem se vydala k rodinnému sídlu klanu Aburame. Absolutně jsem netušila, jestli Shino bude doma, ale doufala jsem, že ano. Nerada bych totiž jeho matce vysvětlovala, proč mám jeho oblečení, ve kterém včera rozhodně nepřišel domů. Naštěstí moje modlitby byly vyslyšeny. Když jsem zazvonila, přišel mi otevřít Shino na něj až nezvykle rozhalen. Měl jen tričko a nějaké kalhoty na doma.
,,Eh...ahoj Shino-san...nesu ti to oblečení, které ti včera Kiba vzal..'' Oznámím mu naprosto zjevné.
,,Ahoj Shin-san. Děkuju ti, ale proč nepřišel Kiba sám?''
,,No, řekněme, že se asi bál trestu..'' Pousměju se.
,,Aha. A koukám, že i tobě to vrátil...teda, ne jako že by neměl.''
,,Nojo, hned dneska ráno.'' Začínám pomalu růžovět.
,,Promiň, že tě tu nechávám takhle stát. Zdvořilejší by bylo tě pozvat dál.'' Pootevře mi víc dveře. Nikdy jsem u nich nebyla, dokonce ani s nikým jiným, proto jsem docela zvědavá, co mě tam čeká. Ale upřímně, jejich zahrada na dvorku byla něco nečekaného. Všude byly motýli, brouci a všechen hmyz, na který si jen vzpomenu. S úžasem jsem na to hleděla.
,,Dáš si něco, Shin-san?'' Zeptá se mě Shino zdvořile. Přikývnu hlavou.
,,Dám si čaj, jestli můžu.''
,,Jistě. Chceš ho venku nebo bys radši dovnitř?''
,,Jestli můžu venku, byla bych ráda. Nic podobného jsem ještě nikdy neviděla.'' Pozoruji kroužící motýli všude okolo. Shino mě dovede na menší lavičku a nachvíli zmizí vevnitř v domě. Když se vrátí, nese dva kouřící se hrnky s čajem. Vezmu si jeden od něj a poděkuju. Sedne si vedle mě a chvíli mlčíme. Nevím, čím mám začít, ale je mi jasné, že už nesmím propást ani jedinou příležitost. Co kdyby se náhodou objevila na jiné misi nějaká kunoichi, která by se tolik nestyděla a on se jí zalíbil? A co hůř, ona jemu?!
,,Je to tu moc hezké...míváte je tu celoročně?''
,,Většinu roku ano. Ale jsi asi první člověk, co není z klanu a vidí to.''
,,Pááni, ale to je škoda. Vždyť by se to všem určitě tolik líbilo.''
,,Nevím. Brouci se většině lidem hnusí.''
,,Ale to je hloupost! Vždyť jsou to jen malí tvorečci. A navíc živí, taky maji city..''
,,Já jsem se lidem hnusil. A také stále hnusím. Kvůli svojí schopnosti.''
,,Ale to je přece hloupost. Ty nemůžeš za něco, s čím si se narodil!'' Nápadně mi připomíná to, co se dělo mně.
,,Já vím, že ne. A ti, kdo uvažují, to ví také. To jen omezení lidé to neví.''
,,Takže proto jsi se mě tehdy zastal..?'' V krku se mi udělá knedlík a zrychlí mi tep. Konečně jsem položila tu otázku.
,,Taky. Nepřišlo mi to fér a ty sis to nezasloužila.'' Začervenám se.
,,Tak děkuji...dneska jsi hovornější, než jindy.'' Oznámím mu s úsměvem. On se na mě podívá a k mému překvapení se také usměje.
,,Shin-san, není-li to moc troufalé, mohu se na něco zeptat?''
,,Ano, na co?''
,,Proč nosíš ty návleky na rukou, i když je teplo?''
,,Na to samé bych se mohla já ptát tebe, proč chodíš tolik zahalený!'' Ohradím se trohu zprudka.
,,Promiň, nechtěl jsem se tě dotknout...já jen, že včera když si je neměla na rukou, všiml jsem si něčeho...'' Naštvaně praštím rukou do lavičky. Pak si stoupnu a stáhnu si oba návleky a natáhnu před něj ruce plné jizev.
,,To je tak, když jsi pro někoho zrůda! Hážou po tobě kameny a všemožné jiné věci! A víš co? Některé jizvy se prostě nehojí!'' Nevím, proč na něj křičím, vždyť on za nic nemůže. Když se uklidním, znovu si sednu. Ucítím, jak mě něco šimrá na ruce. Podívám se tam, ale je to jen malý brouček. Natáhnu ruku a on vzlétne pryč.
,,Promiň, neměla jsem na tebe takhle...nemůžeš za to.''
,,Ne, to je v pořádku. Chápu tě.''
,,Ne, není. Musím ovládat svoje emoce. Nerada bych ti ublížila.''
,,Jsou horší způsoby, jak někomu ublížit.''
,,Jaké například?''
,,Například láska. Zejména ta neopětovaná.'' Zahledím se na něj. Všimnu si, že už se na mě nějakou dobu dívá. Nakloní se ke mně blíž a položí mi ruku na zjizvené předloktí.
,,Udělal bych jim všem to samé. Jenom abys netrpěla ty.'' Jeho slova mě překvapí. Vzduch najednou zničehonic zhoustne. Začíná mi být teplo. Snažím se pravidelně dýchat.
,,Proč chodíš tolik zahalený?'' Ticho. Až po notné chvíli ticha mi šeptem odpoví.
,,Skrývám city.'' Neudržím se a přitáhnu si ho do obětí. Je mi jedno, jestli se to sluší nebo ne. Nebo jestli nás někdo uvidí. Chci mu jen ukázat, že je tu jeden člověk, kterému na něm přeci jen záleží. Kdo ho má opravdu rád a znamená pro něj něco víc, než jen kamarád. Poněkud prkenně mi objetí oplatí. Po chvilce mě stiskne už opravdověji.
,,Shin-san, proč to děláš?'' Zeptá se mě poněkud hloupě.
,,Protože teď zachráním já tebe.''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Oblíbdné roční období?

Jaro 31.3% (10)
Léto 31.3% (10)
Podzim 18.8% (6)
Zima 18.8% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama