Seznámení (KankuShika)

21. srpna 2016 v 23:52 | Soloween |  Povídky Naruto(vícedílné)
Tak je tady první díl vícedílné povídky o Shikaře a Kankurovi. Taková nevšední lovestorka. Začínáme hezky zlehka, budeme se sem tam držet děje než to úplně celý pokroutíme. xD Tak snad se líbí ^^
Tag: love , naruto , fanfiction , Kankuro , Shikara , oc , own character , povídka , ff


Byl den jako každý jiný a já se procházela Konohou. Ptáci řvali, Shikamaru se někde válel pod stomem, Chouji likvidoval jeden pytlík brambůrků za druhým a Sakura byla jako obvykle k ničemu. Normální klasika v listové. Ale to jsem ještě netušila, že den nabere mnohem jiný spád. První signál pro mě měl být povyk, který jsem uslyšela zpoza rohu. Zajímalo mě, co se děje a jako každý správný čumil jsem neodolala a vystrčila hlavu zpoza rohu, kde si mi naskytl pohled na Naruta, jak bezmocně leží na zemi, Konohamarův gang, neužitečnou Sakuru a na dva cizí ninji, z nichž jeden držel od krkem Konohamara.
A jé, pomyslela jsem si tušíc problém. Můj bratr by určitě řekl svojí typickou větu, že je to otrava, ale stejně by šel a něco s tím udělal. A tak stejně i já, jakožto malá neposeda jsem se do sporu musela přimíchat.
,,Hej ty, to seš teda hrdina, že se odvažuješ na slabší. Ani neni genin, ale takhle se nejlíp dokazuje vlastní síla, co?'' Řekla jsem a blížila se k nim. No jistě, Narová si vpadne na scénu a už je drzá, to je typický. Bože, proč jen nejsem tak chytrá jako Shikamaru?
,,A ty si kdo?'' Zeptá se mě neznámý kluk v černém overalu, který stále drží Konohamara pod krkem. V duchu si pomyslím, že vlastně vůbec nevím, co umí a klidně ho tu provokuju. Taky mi může úplně ukázkově nakopat zadek, ale když už jsem tu v tý roli hlavní provokatérky, tak to taky dotáhnu.
,,V první řadě, by tě spíš mělo zajímat, kdo je ten kluk, kterýho držíš pod krkem. Hokagemu by se totiž asi moc nelíbilo, kdybys mu zaškrtil vnuka...jméno jsem přeslechla..?''' Dořeknu a podívám se velmi drzým a sebevědomým pohledem, který rozhodně odporuje mým vnitřním pocitům. Neměla bych takhle provokovat, opakuju si stále v duchu.
,,Nepřeslechla, protože jsem ti ho ani neřekl.'' Odvětí už trochu víc nasraně týpek s fialovým makeupem na obličeji. Ale pozitivní je, že při tom položí Konohamara na zem. No aspoň něco.
,,No tak v rámci dobrých sousedských vztahů bys nemusel být škrt a to jméno mi říct..'' Navrhnu mu a v duchu si říkám, jestli jsem to už trochu nepřehnala. Týpek se ale jen pobaveně usměje a začne si ze zad sundavat nějakou podivnou věc zabalenou v obvazech.
,,Jmenuju se Kankuro...a jak říkaji tobě drzá osobo?'' Táže se mě, zatímco dívka stojí vedle něj se na něj znepokojeně zahledí.
,,Vážně chceš použít Karasu? Vždyť o nic nejde.'' Připomene mu culíkatá. Vůbec nemám ponětí co nebo kdo je Karasu, ale její tón mi dojde, že to asi nebude úplná sranda a začnu promýšlet, jak mu při případnéém útoku co nejefektivněji nakopat zadek, ale aby mě hokage nenařkl z nepřiměřené reakce. Nestihnu toho však moc domyslet, když odněkud přiletí kamínek a trefí Kankura do ramene.
,,Co to-?'' Nestihne doříct, když ho trefí další. Všichni se ohlédneme po směru, odkud to přilétlo. Když uvidím osobu stojící na stromě, která to hodila, jen protočím oči. Uchiha. Uchiha Sasuke. Sakura, která za celou dobu neudělala ani bů najednou začala podivně vibrovat, usmívat se a oslavovat Sasukeho jako hrdinu situace. Taky Naruto má podobnou reakci jako já. Jen toho ninju z písečné stále neopustila bojovná nálada a stále chtěl někomu dát přes držku. Naprosto jsem ho v tu chvíli chápala. Sasukeho jsem nikdy nijak moc neměla ráda. Byl arogantní, až to bolelo a nikdy pro nikoho neudělal nic pěkného nebo milého. 'Ani tohle nebyla vyjímka, šlo pouze o využití situace a dát najevo, že má nad Narutem navrch. Už už se chystal rozbalit tu podivnou věc, když v tom se ze stromu, na kterém stál Sasuke ozval ještě někdo.
..Kankuro! Přestaň. Děláš celé vesnici akorát tak ostudu.'' Ledový hlas všechny udeřil jako zimní vánek. Zjevil se nečekaně a nikdo si ho až doteď nevšiml. Zvláštní kluk s rudými vlasy visel hlavou dolů ze stromu a díval se na kluka v černém s fialově pomalovaným obličejem.
,,A-ano Gaaro...'' Sklopil najednou Kankurou uši jako raněné zvíře a přestal vystrkovat drápky.
Co to má sakra bejt? Jaktože poslechl očividně mladšího kluka jako kdyby to byla jeho matka a jen poraženecky stáhnul ocas? Ale cosi mi říkalo, že na tom zrzkovi bude něco divného, až mi z toho běhal mráz po zádech. Zbytek probíhajícího rozhovoru mezi ostatními jsem poslouchala jen tak letmo. Když byli tři píseční ninjové na odchodu, dívala jsem se za nimi ještě notnou chvíli a v hlavě mi stále vrtalo, proč má ten prcek takový vliv. A taky mě napadlo, že Kankuro nebude asi takovej drsňák, jako se dělá. No, ale aspoň je pořád hezčí, než Uchiha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Oblíbdné roční období?

Jaro 28% (7)
Léto 32% (8)
Podzim 20% (5)
Zima 20% (5)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama